Můžu říct, že to byla ta nejtěžší věc… Přece tam nenapíši nějakou blbost. Vždyť název chovatelské stanice si nese každé štěňátko ve jméně. 

Chtěla jsem něco hezkého a ne úplně dlouhého. Něco co by vystihovalo mě, Jaimii a náš vztah. Všechno co jsem vymyslela mi po chvilce přišlo hloupé. Zapojila jsem tedy i širší rodinu a kamarády, ale pořád to nebylo ono. Najednou mi manžel říká: ,,Chceš, aby to vystihovalo tebe a Jaimii, tak co třeba Klaimie?“ Ze začátku jsem vůbec nechápala, jak je to myšleno. A upřímě si myslela, že je to naprostá blbost. Pak my vysvětli, že jde spojení (vztah) mezi mnou Klára a Jaimie -> vzniklo tedy Klaimie. Ale pořád to ještě nebylo ono. Neustále jsem nad tím přemýšlela a dokola se všech ptala, jestli je ještě neco nenapadlo.

Začala jsem tedy uvažovat nad propojením mezi mnou a Jaimií. Kdy nejvíce citím ten pocit propojení? V ten moment jsem věděla. Při canisterapii. Zde je propojení mezi člověkem a psem opravdu intenzivní a velmi důležité. Nejen mezi psem a klientem, ale taky mezi psem a pánem (vůdcem). 

Bylo tedy konečně jasno. Moje chovatelská stanice se bude jmenovat Klaimie Canis.